V Bohu se vsechno spojuje

1. 8. 2012 18:37
Rubrika: Nezařazené

Mnohokrat jsem premyslela nad tim, jak moc je pravda, ze katolicka cirkev je jedina "spravna" volba, jak jit k Bohu. To, ze jsem zrovna katolicka a ne napriklad buddhistka nebo zidovka, povazuji za obrovske stesti a milost. Ale co bych rada vedela je, kde se nachazi tenka hranice, do ktere se muzeme svobodne rozhodovat, jakou cestou chceme jit a od ktere mame osud predurcen od Boha? Jakto, ze nekteri maji to stesti, ze se narodili do katolicke rodiny nebo ze Boha nasli a stali se katoliky a nekteri, byt jsou dobrymi lidmi, se narodili uprostred Afriky a vyznavaji treba animismus. A jak je to s zivotem po zivote? Pocita s nimi Buh uplne stejne jako se nami?

Kdyby se mi v Americe, kde se v soucasnosti nachazim, nelibilo nic, tak lide, ktere mi Buh poslal do cesty ano. Potkala jsem tady spoustu zajimavych lidi, krasnych cistych dusi. A podotykam, ze jsem tady jedina praktikujici katolicka. Chtela bych se s Vami podelit o nekolik zajimavych rozhovoru s lidmi, se kterymi jsem mela tu cest mluvit o Bohu. Jedna se o buddhistu, rastafariana a hledajiciho bez vyznani.

"Vis, ja miluju byt sam, ale nemyslim samotu ve smyslu.. jsem tak nestastny, protoze musim byt na svete sam.. myslim tu samotu, kdy sedis uplne potichu a vis, ze vesmir je s tebou." Vymente slovo vesmir za slovo Buh a dalo by se rict, ze tenhle clovek miluje tichou modlitbu.

"Nejak citim, ze mym zivotnim poslanim je davat lidem radost. Nezalezi na tom, jakou mam naladu, chci se na lidi usmivat, protoze usmevem jim tu radost davam.  Postavil jsem dum samozrejme taky proto, abych mel se svou dcerou kde bydlet, ale hlavne pro vsechny, kteri nemaji kde byt a chteji prijit, muj dum je otevreny komukoli. Nechci si nechat svuj zivot pro sebe, chci ho dat ostatnim." Tenhle clovek se chova, co se tyce lasky k bliznimu, vic jako katolik nez mnozi ti, kteri se jimi nazyvaji.

"Nemam rad cirkev, proto nejsem krestanem, ale uznavam, ze na Jezisovi neco je." Ja:" Kym je teda pro tebe Jezis?" On:"Velmi dobrym pritelem." Tenhle clovek sice trochu podcenuje silu spolecenstvi, ale jak bych mohla pokladat nekoho, kdo nazyva Jezise dobrym pritelem, za nevericiho?

To jsou jen uryvky z mnoha rozhovoru, ktere se mi vryly do pameti. 

Mnohokrat jsem nad timto tematem uvazovala a dosla jsem k narozu, ze mozna neni potreba vsemu rozumet. Ale stale ve me prevlada pocit, ze Buh tyto lidi oslovil, pouze ne jako katoliky a ze On je predevsim laska a spravedlnost, takze vi, co dela.   Mnohokrat jsem taky mela radost, kdyz jsme se na konci nejakeho rozhovoru dobrali k tomu, ze vlastne mluvime o tom samem a citime hodne podobne pocity, jen je proste jinak nazyvame.

Zaverem chci jeste rict, ze jsem si uvedomila, ze lide nazyvaji Boha ruzne, ale dulezite je, ze v Nem se vsechno spojuje. Mozna jsem tady proto, abych byla jedina katolicka a mohla tak videt krasu tech, kteri nejsou. Dekuji Bohu, ze svoji pritomnosti  tady jsem mohla prinest svedectvi o tom, ze moje radost, poteseni, jistota a cesta se jmenuje Jezis

Zobrazeno 748×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio